Jméno Alan Shearer je ve fotbalových kruzích pojem - na trávníku i mimo něj. On byl ztělesněný klid a sebekontrola. Dostatečně rychlý dokázal zpracovat míč jedním dotekem a druhým jej poslat do sítě. Vynikající čich na góly z něj dělal noční můru každé obrany soupeře – nikdo neví, odkud se najednou vynoří a hlavou či nohou přidá další gól. Málokdy se nechal zastrašit či vyprovokovat, plně soustředěn na hru působil dojmem, že jeho smyslem života je dostat míč do sítě. Proto se mu přezdívalo „stroj na góly“ a soupeři z něj měli poprávu strach.
Dodnes je uznáván pro svůj vzorný přístup k fotbalovým povinnostem, pro svojí zarputilost být nejlepší. Nebýt Alanovi tvrdohlavosti a touze hrát za černobílý dres Magpies, mohli tuhle ikonu anglického fotbalu vynášet do nebes v jiném klubu. Už od mala byl velkým fanouškem Newcastlu , dokázal trávit dlouhé hodiny na trénincích a sledovat své idoly, zvlášť Kevina Keegana. V Newcastlu je pan Nedotknutelný.
Alan Shearer se narodil 13. srpna 1970 v městečku Gosforth kousek od Newcastlu. Jeho otec pracoval jako válcíř v ocelárnách a nikdy se sám na trávníku neojevil, ale pro fotbalový růst svého syna lecos obětoval. V třech letech mu koupil první míč a chodily spolu kopat na dvůr za domem. Ve dvanácti letech se Shearer stal kapitánem školního fotbalového týmu Wallsend Boys Club a jeho mimořádného talentu si všiml i učitel tělesné výchovy. Alan každé ráno chodil běhat, po tréninku zůstával na hřišti a přidával si, až ho musel správce stadionu vyhánět. Velkého talentu si ovšem v Newcastlu nevšimli a tak se nechal přemluvit, vyhledávačem talentů Joe Hixonem, k angažmá v Southamptonu. Z domova na jih Anglie odešel v patnácti a na prvoligovou scénu vtrhl o dva roky později. 26.března 1988 seděl zatím jenom na lavičce coby náhradník v zápase s Chelsea a o měsíc později, 9.dubna 1988 v zápase s Arsenalem, už vtrhl na trávník a hned se stal nejmladším hráčem, který kdy v anglické nejvyšší soutěži nastřílel hattrick, v 17 letech a 240 dnech. Třicet let před ním držel rekord Jimmy Greaves. Výkony v dresu Southamptonu mu vynesly klubového hráče roku (1991) a nominaci do anglické U21, při turnaji v Toulonu, kdy se trefil sedmkrát ve čtyřech zápasech, ho sledoval trenér seniorů Graham Taylor. V březnu 1992 odehrál jediný zápas za béčko seniorské reprezentace.
Ačkoli tvrdě pracoval a často na trávníku zářil, miláčkem ochozů na stadiónu The Dell se nikdy nestal. Zásadní zlom přinesl rok 1992 a přestup do, tehdy slavného, Blackburnu za rekordních 3,6 miliónu liber. Manažer Rovers Kenny Dalglish si tehdy mnul ruce, a věděl proč. V první sezoně sice zabrzdilo rozlet první vážnější zranění, prasklý přední křížový vaz (proti Leedsu United, 26.12.1992), ale další ročníky už byly exelentní. Padl další rekord – 30 a více branek ve třech sezónách po sobě. Po příchodu kanonýra Chrise Suttona vytvořili v sezoně 1994-95 dvojici SAS a Blackburn z jejich úspěchů vytěžil první ligový titul v historii klubu. O triumfu Rovers rozhodlo až poslední hrací kolo. Alan za tento ročník dostal cenu Hráč roku anglické ligy.
V roce 1996 se stal Shearer s pěti brankami nejlepším střelcem mistrovství Evropy, které se hrálo v jeho rodné zemi a spolu s Davidem Seamanem a Stevem McManamanem byl nominován do Allstars turnaje. Po skončení šampionátu navíc převzal kapitánskou pásku od loučícího se Paula Ince.
Alan byl na vrcholu kariéry a nabídky z nejmocnějších evropských klubů se jen hrnuly, on však toužil po jediném, po černobílém dresu Magpies. Odmítl i nabídku Sira Alexe Fergusona přejít pod křídla Manchesteru United. Jeho dětský sen se splnil 6.srpna 1996, kdy se přestupovou částkou 15 miliónů liber stal nejdražším fotbalistou světa. Jeho návrat do rodného města se stal celonárodní událostí, na Shearera čekalo v průtrži mračen kolem 20.000 fanoušků.
Hned první sezonu na stadiónu St.James Park vytvořil útočnou dvojici s další hvězdou, Lesem Ferdinandem a fanouškům se předvedl v plné síle. Jeho 27 branek však na zisk titulu nestačilo, Newcastle skončil druhý za suverénním Manchesterem United. Přesto si odnesl druhou cenu pro Hráče roku anglické ligy. Další sezona ovšem nezačala dobře, Alan si v přátelském zápase před sezonou pochroumal vazy v kotníku, zranění, které se už pořádně nikdy nezhojilo a kanonýr se na trávníku v původní síle už neukázal. Měl sice podporu svého staronového trenéra Kenny Dalglishe a dovedl tým do finále FA Cupu (porážka s Arsenalem 0:2), ale zdravotní problémy ho psychicky sráželi dolů. Dokonce se objevila i černá kaňka v podobě kopnutí protihráče (Neil Lennon, Leicester) při ligovém utkání. FA ho nepotrestala údajně, protože Alan údajně prohlásil, že v případě trestu odchází z ligy. Sám hráč toto popřel a dodnes neví proč nebyl potrestán.
Na samém dně se ocitl v roce 1999, razantní pokles formy donutil reprezentačního trenéra Venablese k úvahám, zda se vyplatí stárnoucího veterána brát na kvalifikační zápasy. Na lavičce Newcastlu tehdy vládl excentrický Ruud Gullit, s nímž vedl Alan tichou zákulisní válku. Vše vyvrcholilo nenominováním hráče pro derby se Sunderlandem, předseda Shepherd a majitel Sir Hall si Gullita pozvali na kobereček a museli mu vysvětlit kdo je tady "No.One". A vzhledem k sympatiím fanoušků bylo jasné, kdo musí odejít. Trenérské žezlo tak převzal další slavný muž Anglie – Sir Bobby Robson.
"Zachránil mi kariéru," přiznal Shearer nedávno, "Byl jsem po krk v problémech a chtěl skončit s fotbalem, ale on si mě pozval do kanceléře a řekl, tohle a tohle děláš špatně a já ti řeknu, jak na to."
V prvním zápase pod Sirem Robsonem nastřílel Sheffieldu Wednesday pět branek. Přišlo ale další zranění a vynechání poloviny sezóny 2000/01, ale v té následující pomohl 17 brankami Newcastlu ke čtvrtému místu a startu v Lize mistrů. Téhož roku mu královna Alžběta udělila Řád britského impéria za mimořádné služby sportu (OBE). Už v roce 1998 byl Shearer uveden do Síně slávy anglické Fotbalové federace (FA), jeho navrhovatelé ale vycházeli spíše z památné sezóny 1994/5 ještě v barvách Blackburnu, a také ze strachu, že zdravotními útrapami sužovaný hráč již brzy ukončí kariéru. 20.dubna 2002 dostal cenu Barclaycard za dvoustý gól kariéry a v sezoně 2005/2006 překonal 49-let starý rekord Jackie Milburna v počtu gólů v dresu Magpies. 4.února 2006 v zápase proti Portsmouthu vstřelil gól s pořadovým číslem 201 a stačilo mu k tomu o pět utkání méně než Jackiemu.
17.dubna 2006 v ligovém zápase proti Sunderlandu (4:1) si poranil, tři zápasy před koncem ligy, vazy v levém koleni a konec kariéry byl na světě. V tom zápase vstřelil gól s číslem 206 za Newcastle. 22.dubna 2006 potvrdil oficiálně odchod do fotbalového důchodu a 11.května 2006 uspořádal rozlučkový zápas s Celtikem na St.James Parku. Za Magpies nastoupili mimo jiní i Steve Watson, Gary Speed, Rob Lee a Les Ferdinand. Alan nemohl hrát pro zranění, nicméně zahájil utkání a dokonce kopal penaltu, díky které domácí vyhráli 3:2. Výtěžek z celého zápasu byl věnován North East charitě, které je patronem a fondu Bobby Moorea.
Po téměř dvaceti letech v profesionálním fotbale ukončil kariéru a očekávalo se, že usedne na trenérské křeslo. Alan se vyjádřil souhlasně s možností manažerských prací, ale až za pár let. Do té doby si chtěl od fotbalu odpočinout, přesto mu to nedalo a přijal nabídku BBC pro komentování Mistrovství světa v Německu. V současnosti se podílí na přímých přenosech z PremierLeague ve studiu BBC. Zároveň se chystá na získání profesionální trenérské licence UEFA, takže je možné, že Alana Shearera opět uvidíme na trávníku. Sice pouze v roli trenéra a pouze u postraní čáry, ale i tak to bude pro fanoušky čest být mu nablízku.
Narozen : 13.8.1970
Výška: 183 cm
Váha: 79 kg
Přezdívka: Smokey, Skokan, Lev z Gosforthu, Angel of the North
Zápasy Góly
Sezona Klub liga celkem liga celkem
1987-88 Southampton 5 5 3 3
1988-89 Southampton 10 10 0 0
1989-90 Southampton 26 35 3 5
1990-91 Southampton 36 48 4 14
1991-92 Southampton 41 60 13 21
Celkem 118 158 23 43
1992-93 Blackburn 21 26 16 22
1993-94 Blackburn 40 48 31 34
1994-95 Blackburn 42 49 34 37
1995-96 Blackburn 35 48 31 37
Celkem 138 171 112 130
1996-97 Newcastle 31 40 25 28
1997-98 Newcastle 17 23 2 7
1998-99 Newcastle 30 40 14 21
1999-00 Newcastle 37 50 23 30
2000-01 Newcastle 19 23 5 7
2001-02 Newcastle 37 46 23 27
2002-03 Newcastle 35 48 17 25
2003-04 Newcastle 37 51 22 28
2004-05 Newcastle 28 42 7 19
2005-06 Newcastle 32 41 10 14
Celkem 303 404 148 206
Celkem v kariéře 559 733 283 379
Reprezentace : 1990-2000 - Anglie - 75 zápasů/43 gólů
Úspěchy : mistr Anglie (1995)
nejlepší hráč ligy (1995,1997)
nejlepší střelec ligy (1995-34gólů,1996-31gólů,1997-25gólů)
Pro zajímavost :
- při jeho prvním podpisu fotbalové smlouvy byla jeho jediným dosaženým vzděláním zkouška z mluvené angličtiny a z vybraného předmětu, kterým byl fotbal.
- v jedné southamptonské hospodě potkal Shearer svoji budoucí ženu Lainyu. Nenáviděla fotbal a nemohla vystát jeho tvrdý severoanglický akcent. S tehdejším platem 25 liber týdně byl navíc mladý fotbalista často na mizině, takže ji přestalo bavit platit večeři za oba. Navzdory okolnostem se však ve dvaceti letech vzali a mají spolu dvě dcery, Chloe a Hollie.
- přezdívka "Smoky" pro jeho vášeň ke křupkám se šunkovou příchutí
- přestože nikdy nic nestudoval dostal vloni na univerzitě v Newcastlu čestný doktorát občanského práva