Newcastle poprvé padl v lize a na mladíky z jeho Akademie to má špatný vliv. Že máme velmi neoblíbeného majitele víme, ale že by nám chyběl i dobrý psycholog? Ač se objevilo již dost článků o posunu Magpies letos dopředu, stále stojíme na startovní čáře, žádný posun.
Po porážce na Manchesteru City se kádr prvního týmu Magpies připravuje na svojí další těžkou zkoušku, tentokrát na zápas jen o pár bloků dál než Etihad Stadium, na Old Trafford. Na klidu týmu ovšem nepřidávají mladíci z Akademie. Kazenga LuaLua veřejně prohlásil, že nevidí svojí budoucnost v Newcastlu a ve svém věku potřebuje hrát. Proto své hostování v Brightonu přetavil na trvalý postup a podepsal tříletý kontrakt.
Nepochopil jsem tento krok, protože právě proto že mladý talent musí hrát byl poslán na hostování, kde od začátku dokazoval co v něm je. Zranění jej sice přibrzdilo a teď se pomalu dostává do své formy, ale prohlášení vedení Newcastlu, že chce budoucnost stavět na mladých talentech tak bere za své. Proč je kupujem a pipláme, když o ně lehce přicházíme?
Dalším mladým hráčem, který zpochybnil svojí budoucnost na St.James Parku je talentovaný maďarský stoper Tamas Kadar. Teda on tu budoucnost nezpochybnil, on prohlásil, že by rád dál hrál za Newcastle, ale prozradil to, že se jej vedení chystá v lednu prodat, což se mu nelíbí a chystá bojovat za černo-bílý dres.
A do třetice - Nile Ranger. Ten měl před začátkem letošní sezony šanci na místo třetího útočníka, ale zklamal. Možná sláva, možná peníze, možná nedostatečné vedení od trenérů, ale mladý hráč si myslel že je pupkem světa a pustil se do křížku se zákonem. Po dvou zatčeních se pomalu vracel do fotbalového světa, ovšem vedení Newcastlu se za něj dostatečně nepostavilo a hned jej poslalo na hostování do Barnsley. Tam se oklepával se životní lekce a doufá v dobrý návrat na fotbalové trávníky. I Nile tvrdí, že nechce odejít z Newcastlu, ovšem podle zákulisních zpráv jej vedení klubu také umístilo na seznam těch "nepotřebných".
Vést fotbalový tým není jen o tom sednout si na tribunu a koukat co že se to na tom trávníku děje. Pro to, abychom se dostali na výsluní je potřeba víc. Dobré zázemí, špičkové trenéry, lékaře, ale i psychology a další odborné vedení. Bez toho všeho jsou hráči jen zaměstnanci, kteří hrají pro svojí výplatu, ale netvoří tým. Špičkový tým jsou hráči+vedení+zázemí. Máme tohle všechno? Můžem odložit ručníky a zakleknout na startovní čáru? Nene, nebuďme zaslepení dosavadními výsledky, jenom ty nám dobrou budoucnost nezajistí.
Máme mladé talenty, kteří mají zájem na rozvoji Newcastlu, chtějí hrdě nosit černo-bílé barvy, ale zbavujem se jich. A hráči, kteří svojí šanci dávno promrhali stále na soupisce figurují. Možná jsem trošku zabržděný, ale jsem jediný kdo to nechápe? Trošku mě to připomíná filozofii Shepparda, kdy Newcastle kupoval hotové hráče a doufal v úspěch.
Bůh ochraňuj královnu a Newcastle
Návrat ke starým časům?
